SÉRIE: 20 PROSEB DĚTÍ #1
PROSBA Č. 1
„Nikdy nezapomeňte: Jsem dítětem vás obou. Mám teď sice jen jednoho rodiče, u kterého převážně bydlím, a který se o mě většinu času stará. Ale druhého rodiče potřebuji úplně stejně.“
Náš právní řád umožňuje svěřit dítě do společné péče, střídavé péče a do výlučné péče. Každá z nich má svá specifika. V praxi se můžete potkat s tím, že pro některé rodiče je střídavá péče zaklínadlem pro neplacení výživného, i když by mělo být výživné v rámci střídavé péče určeno, což často nevědí. Společná péče není skoro využívána.
Nejčastějším rozhodnutím bývá výlučná péče jednoho z rodičů se stanovením styku pro druhého rodiče. Již delší dobu je upouštěno od pouze víkendového styku jednou za 14 dnů a stále se hledají modely, jak co nejvíce umožnit styk druhého – nepečujícího rodiče s dítětem. Někdy je to až na hranici střídavé péče. Záleží vždy na přístupu konkrétního soudce, zda je schopen rozšířit styk až na hranici střídavé péči v rámci výlučné péče nebo určí tzv. nerovnoměrnou střídavou péči nebo preferuje starší model víkendových styků a vždy je zásadní individuální přístup ke každé rodině.
Klasická střídavá péče je v rozsahu 50:50, ale jsou i modely nerovnoměrné střídavé péče a tam je možností mnohem více, jak čas mezi rodiče nastavit.
V některých případech je patrno, že určitá označení péče činí v řízení a hledání dohody mezi rodiči potíže. Někteří rodiče mohou být, z nejrůznějších důvodů, citliví na označení střídavá nebo výlučná péče. Mohou mít strach, že takto o dítě přicházejí. Z tohoto důvodu se mi velice líbí cesta, kterou zvolila dle vyprávění kolegyně jedna paní soudkyně, která jasně stanovila dny, u kterého rodiče kdy bude dítě, ale péči jako takovou nijak neoznačila. Tedy rozhodla, že „Maruška nebo Pepíček budou od pondělí do čtvrtku s maminkou a od čtvrtku do úterý s tatínkem ….“, ale slovo výlučná, střídavá nebo společná péče v rozsudku nepadlo. Je možné, že někdo bude namítat, zda je takto vyhlášený rozsudek správný, ale z našeho pohledu je důležitější, zda to pomohlo oběma rodičům nacházet společnou řeč v otázkách výchovy jejich dítěte, protože nejsou stresovaní označení péče.
I první prosba dětí je o tom, že dítě potřebuje oba rodiče. Dle psychologů v různých obdobích života dítěte potřebuje dítě více jednoho nebo druhého, ale vždy oba. Občas zákonné označení péče způsobuje, že vyvolává strach v rodičích a komplikuje se komunikace mezi rodiči, která je zásadní pro klidné dětství dítěte a možnost naplnit první prosbu dětí.
Ať se nám rodičům daří spolu komunikovat o otázkách, které jsou důležité ve výchově našich dětí, abychom mohli plnit jejich první prosbu.