PROSBA Č. 19

„Buďte féroví k novému partnerovi, kterého si ten druhý našel nebo najde. S tímto člověkem musím také vycházet. A to je pro mě snadnější, když nebudete navzájem žárlivě slídit. Stejně by bylo pro mě lepší, kdybyste si oba brzy našli někoho, koho byste měli rádi. Nebyli byste na sebe už tak zlí.“

Ze zákona má právo vychovávat vaše dítě i nový partner druhého rodiče. Je to přirozené, pokud spolu žijí v jedné domácnosti. Pro dítě může být velice stresující, pokud cítí, že rodič s novým partnerem druhého rodiče nevychází a vadí mu. Dítě je pak pod tlakem z obou stran a bude opět hledat únik ze situace.

Je dobré nedotazovat se, co dělá ten nový partner, nedávat mu různé přezdívky, nemluvit o něm špatně. Pokud s něčím nesouhlasíte, je dobré se domluvit na schůzce, probrat možnosti a snažit se domluvit. Pomocí může být opět mediace, kde se mohou potkat všechny dospělé osoby a budou hledat dohodu, jak budou společně všichni fungovat v rámci výchovy.

Dítě může časem vnímat situaci pozitivně v tom, že má dvě úplné rodiny, má jednou tolik babiček a dědečků a pokud se nám to dospělákům povede, může dítě celou situaci velice dobře zvládnout. Je to jen na spolupráci dospělých a jejich přístupu.

Jsou i rodiny, kdy obě nově vzniklé rodiny spolu tráví svátky a důležité dny a funguje to. Někdy to vyžaduje čas a práci každého z dospěláků na sobě, ale toto je vize pro „dobrý rozchod“ rodičů. Tedy spolupráce, komunikace, trávení času i společně a zejména vše v zájmu společného dítěte.